Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

19. 7. 2018

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo slabý déšť, v Čechách místy až polojasno a srážky jen ojediněle. Denní teploty 20 až 24°C, v Čechách 24 až 28°C. Noční teploty 14 až 10°C.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Navigace

Obsah

Územní rozhodování

§79

Rozhodnutí o umístění stavby

(1) Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou

stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové

dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou

dopravní a technickou infrastrukturu.

 

(2) Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují

a) informační a reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2 umísťovaná mimo ochranná

pásma pozemních komunikací,

b) stožáry pro vlajky do výšky 8 m,

c) povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích

určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,

d) signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely,

e) podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní informace na

pozemních komunikacích,

f) opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními

komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím1),

g) propustky na neveřejných účelových komunikacích,

h) cirkusové stany a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo,

i) sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovitosti,

j) antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických

komunikačních zařízení umisťované samostatně na pozemku nebo na budovách,

k) oplocení lesních školek, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří

na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního

systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít

k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy,

l) stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m2

zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení,

m) důlní díla, důlní stavby pod povrchem a stavby v povrchových lomech a skrývkách,

pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních předpisů,

n) skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti

nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení,

o) stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím,

podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro

rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci,

neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se

o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně

plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic

pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po

jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo

stavby pro rodinnou rekreaci,

p) bazén do 40 m2 zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro

rodinnou rekreaci v zastavěném území umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m

od hranice pozemku,

q) stavby mostních vah,

r) přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně

přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky,

s) výměna vedení technické infrastruktury, pokud se nemění její trasa a nedochází

k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na kulturní památky a ustanovení odstavce 2

písm. a), f), j), l), n), o), p), r) a s) se nevztahuje na nemovitosti, které nejsou kulturní

památkou, ale jsou v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu

nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo

památkové zóny.

 

§80

(1) Rozhodnutí o změně využití území stanoví nový způsob užívání pozemku

a podmínky jeho využití.

 

(2) Rozhodnutí o změně využití území vyžadují

a) terénní úpravy podle § 3 odst. 1,

(zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu.)

b) stanovení dobývacího prostoru,

c) odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy,

d) hřbitovy,

e) změny druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků,

zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami

nebo jiným územním rozhodnutím,

f) úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody.

 

(3) Rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují

a) terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které

nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím1),

pokud nedochází k nakládání s odpady,

b) odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m2, které neslouží

pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit

znečištění životního prostředí,

c) změny druhu pozemku o výměře do 300 m2,

d) terénní úpravy v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi,

jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních toků,

e) úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody, provedené na pozemku

rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci, které souvisí nebo

podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo

výbušnin, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení

bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou

rekreaci.

(4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na území, na kterých se prokazatelně nalézají

archeologické nálezy

 

§ 81

Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území

(1) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území stanoví podmínky pro změnu

užívání stavby, která má vliv na životní prostředí nebo nároky na veřejnou dopravní

a technickou infrastrukturu.

(2) Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území vyžadují takové změny v užívání stavby, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nebo mají nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

§ 82

Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků

(1) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků.

(2) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků je možno vydat pouze na žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků, které jsou předmětem rozhodnutí, nebo oprávněnou osobou za účelem uplatňování předkupního práva pro veřejně prospěšné stavby.

(3) Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků se nevyžaduje, pokud podmínky pro

dělení nebo scelení pozemků jsou dány regulačním plánem, rozhodnutím stavebního úřadu

nebo rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu33). Není-li třeba stanovit podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, stavební úřad potvrdí tuto skutečnost sdělením, kterým

současně schválí navrhovaný záměr. Sdělení nelze vydat, pokud je rozhodování v území

podmíněno územní studií nebo regulačním plánem.

 

§ 83

Rozhodnutí o ochranném pásmu

(1) Rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo pozemek před negativními vlivy okolí nebo chrání okolí stavby či zařízení nebo pozemku před jejich negativními účinky.

(2) Rozhodnutí o ochranném pásmu se vydává zpravidla současně při rozhodování podle § 79 až 81; lze je vydat i samostatně.

(3) Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny zvláštním právním předpisem nebo na jeho základě.

 

§ 96

Územní souhlas

(1) Místo územního rozhodnutí stavební úřad vydá územní souhlas, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr

nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas

nelze vydat v případech záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo pro které bylo

vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona

o posuzování vlivů na životní prostředí

 

(2) Územní souhlas postačí v případech

a) stavebních záměrů uvedených v § 103, tj. výčet staveb nevyžadujících ohlášení ani stavební povolení

b) ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení,

c) změn staveb,

d) změn druhu pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2,

e) staveb umisťovaných v uzavřených prostorech ohraničených existujícími budovami,

pokud odpovídají jejich způsobu užívání, nemění se vnější půdorysné ohraničení

a výškové uspořádání prostoru,

f) terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však

do 1 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi

nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,

g) odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch nad

300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci

s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního

prostředí.

 

§ 96a

Společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru

(1) Podá-li stavebník současně žádost o územní souhlas podle § 96 odst. 3 a ohlášení

stavebního záměru podle § 105, které splňují požadavky § 96 a 105, vydá stavební úřad

společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru (dále jen

„společný souhlas“).

Ohlášení stavby

§ 103

 (1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují

a) stavební záměry uvedené v § 79 odst. 2 , tj. nevyžadující rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas (viz oddíl územní rozhodnutí)

b) terénní úpravy upravené v § 80 odst. 3 písm. a), tj. terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady) nebo úpravy pozemků uvedené v § 80 odst. 3 písm. e) (úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody, provedené na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci, které souvisí nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.)

c) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární

bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde

o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou,

d) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled

stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou,

e) stavby, a to

1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky,

nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení;

2. stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 300m2 zastavěné plochy a 7 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat či chovatelství, a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv)

3. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m;

4. nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek; s výjimkou budov;

5. podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny včetně podpěrných bodů a systémů měřící, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov;

6. vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu a související technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov;

7. rozvody tepelné energie a související technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky; s výjimkou budov;

8. vedení sítí veřejného osvětlení, včetně stožárů a systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;

9. stavby pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s výjimkou stavby vodního díla;

10. vodovodní, kanalizační a energetické přípojky včetně připojení stavby a odběrných

zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci

ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní;

11. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené

výhradně pro odběr plynné fáze;

12. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do výšky 3 m;

13. nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými

nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;

14. oplocení;

15. reklamní a informační zařízení;

16. výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně;

17. odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.

§ 104

Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují

a) stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci do 150 m2 celkové zastavěné plochy, s jedním

podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím,

b) podzemní stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou

vodním dílem nebo stavbou podle § 16 odst. 2 písm. d),

c) stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro

bydlení, a haly do 1000 m2 celkové zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby

a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu

nejdéle 3 let; dobu dočasnosti nelze prodloužit,

d) stavby do 50 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním

podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,

e) stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2, tj. zařízení o celkové ploše větší než 8 m2

f) stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch

o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, které neslouží pro skladování nebo

manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního

prostředí,

g) stavby zařízení staveniště, neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e) bodě 1, (stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení)

h) stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními

komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,

i) terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b), (tj. netýká se terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady)

j) udržovací práce na stavbě neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c) tj. udržovací práce, jejichž provedení může negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nebo se jedná  o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou)

k) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných

konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní

prostředí.

(2) Ohlášení vyžadují změny dokončených staveb uvedených v odstavci 1, pokud

jejich provedením nebudou překročeny uvedené parametry.

 

Stavební povolení

Stavební povolení

§ 108

(1) Stavební povolení se vyžaduje u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně

technické provedení, účel a dobu trvání, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis

jinak.

(2) Stavební povolení vyžadují změny staveb uvedených v § 104, jejichž provedení by mělo za následek překročení jejich parametrů.

(3) Stavební řízení se vede také tehdy, jestliže stavební úřad rozhodl usnesením podle § 107, že ohlášený stavební záměr projedná ve stavebním řízení. Stavební řízení se nevede, jeli podána žádost o stavební povolení u stavebních záměrů podle § 103. Takovou žádost

stavební úřad odloží a poučí stavebníka o oprávnění provést stavební záměr. Je-li stavebníkem

u stavebních záměrů podle § 104 namísto ohlášení podaná žádost o stavební povolení,

stavební úřad ji posoudí jako ohlášení a postupuje podle § 105 až 107, což stavebníkovi sdělí.

 

Veřejnoprávní smlouva

§ 116

(1) U staveb vyžadujících stavební povolení může stavební úřad uzavřít se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby, která nahradí stavební povolení.

 

Seznam autorizovaných inspektorů ČR zde

 

Změny staveb

Změna stavby před jejím dokončením

§ 118

(1) Stavebník je povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením vydaným podle

tohoto zákona. Za povolení stavby se považuje souhlas stavebního úřadu s provedením

stavebního záměru podle § 106, stavební povolení podle § 115, veřejnoprávní smlouva podle

§ 116, oznámený vznik oprávněný podle § 117, opakované stavební povolení a dodatečné

povolení stavby podle § 129, územní rozhodnutí, ve kterém stavební úřad podle § 78 odst. 6

stanovil, že k provedení stavby nebude vyžadovat ohlášení nebo územní rozhodnutí

u stavebních záměrů podle § 103. Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit před

zahájením stavby nebo v průběhu provádění stavby.

(2) Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit jen v souladu s územním rozhodnutím nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí; vyžaduje-li změna stavby

před jejím dokončením změnu územního rozhodnutí, je možné rozhodnout o této změně ve

spojeném řízení, ustanovení § 94 a 94a se použijí přiměřeně.

(3) Stavební úřad může na žádost stavebníka nebo jeho právního nástupce povolit změnu stavby před jejím dokončením. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání s povolením stavby a s ověřenou projektovou dokumentací. K žádosti

připojí projektovou dokumentaci změn stavby, popřípadě kopii ověřené projektové

dokumentace, do které projektant vyznačí navrhované změny. Žádost o změnu stavby před

dokončením stavební úřad projedná s účastníky stavebního řízení a dotčenými orgány

v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká práv účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů

chráněných zvláštními právními předpisy. Na řízení a povolení změny stavby před dokončením se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním řízení.

(4) Změnu ohlášené stavby lze provést na základě ohlášení. Přitom se postupuje přiměřeně podle § 105 až 107. To platí i pro změnu stavby prováděné podle územního rozhodnutí (§ 78 odst. 6) nebo územního souhlasu (§ 78 odst. 4). Změnu stavby před dokončením je možné provést na základě veřejnoprávní smlouvy za podmínek § 116, změnu stavby prováděné podle veřejnoprávní smlouvy lze dohodnout podle § 166 správního řádu, podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy v těchto případech je souhlas osob, které by byly

účastníky stavebního řízení podle odstavce 3.

(5) Změna stavby před dokončením může být prováděna na základě oznámení stavebnímu úřadu za podmínek § 117.

(6) Změnu stavby, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, může

stavební úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby.

Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého

záznamu o stavbě; stavební úřad jej následně bez zbytečného odkladu zaznamená do spisu,

podle okolností vyznačí změnu též v ověřené projektové dokumentaci. Může tak učinit, jen

pokud se změna nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných

zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán písemně anebo

prohlášením do protokolu se změnou souhlasí.

 

Kolaudace

Užívání staveb


§ 119


Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 2 písm. a) až e) a n) anebo pokud byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy (§ 116) nebo certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem (§ 117) a byla provedena v souladu s ním, lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu (§ 120) nebo kolaudačního souhlasu. Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky předepsané zvláštními právními předpisy.

 

§ 120


(1) Stavebník je povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby nejméně 30 dnů předem, nejde-li o stavbu uvedenou v § 122. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, může být započato, pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže.

 

(2) Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě závěrečné kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny podmínky ochrany života a zdraví osob nebo zvířat anebo životního prostředí nezbytné pro její užívání, že stavba ohrožuje bezpečnost nebo nejsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, včetně zajištění bezbariérového užívání stavby, pokud je právním předpisem vyžadováno. Obdobně postupuje stavební úřad u stavby provedené v rozporu se stavebním povolením či ohlášením nebo užívané bez předchozího oznámení. Odvolání proti rozhodnutí o zákazu užívání stavby nemá odkladný účinek.

 

(3) Účastníkem řízení podle odstavce 2 je pouze stavebník. Pokud změnu stavby prováděla jako stavebník jiná osoba na základě dohody s vlastníkem, je účastníkem řízení též vlastník stavby.

 

(4) Po odstranění nedostatků, pro které bylo podle odstavce 2 užívání stavby zakázáno, může být s jejím užíváním započato jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu, že stavbu lze užívat.

 

V novém stavebním zákoně neexistuje kolaudační řízení, stavbu lze užívat na základě oznámení stavebníka a vyslovení souhlasu stavebního úřadu. Nejedná se o správní rozhodnutí.

Jestliže má stavba nedostatky dle § 120 odst. 2) stavební úřad rozhodnutím užívání stavby zakáže. Správní řízení je tedy stavebním úřadem vedeno pouze při zákazu užívání stavby.

 

POZOR!


Stavby povolené podle zákona 50/1976 Sb. budou podle tohoto zákona po jejich dokončení kolaudovány (§ 190 odst. 5) zákona č. 183/2006 Sb. (tj. podání návrhu na kolaudaci a následná kolaudace ve správním řízení)

 


Kolaudační souhlas


§ 122


(1) Stavba, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, například nemocnice, škola, nájemní bytový dům, stavba pro obchod a průmysl, stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba dopravní a občanské infrastruktury, stavba pro ubytování odsouzených a obviněných, dále stavba u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu a změna stavby, která je kulturní památkou, může být užívána pouze na základě kolaudačního souhlasu. Souhlas vydává na žádost stavebníka příslušný stavební úřad. Stavebník v žádosti uvede identifikační údaje o stavbě a předpokládaný termín jejího dokončení. Pro vydání kolaudačního souhlasu stavebník opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisy. Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí, zajistí stavebník geometrický plán.

 

(2) Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stavebníka stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby a současně uvede, které doklady při ní stavebník předloží.

 

(3) Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zejména zkoumá, zda byla stavba provedena v souladu s ohlášením stavebnímu úřadu, podle vydaného stavebního povolení a ověřené projektové dokumentace a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, včetně bezbariérového užívání stavby, pokud je právním předpisem vyžadováno. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí. Jestliže stavební úřad nezjistí závady bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor se závaznými stanovisky podle odstavce 1, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby. Kolaudační souhlas není správním rozhodnutím.

 

(4) Jsou-li na stavbě zjištěny závady bránící jejímu bezpečnému užívání nebo rozpor se závaznými stanovisky podle odstavce 1, stavební úřad kolaudační souhlas nevydá a rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby zakáže; účastníkem řízení je stavebník, vlastník stavby, popřípadě budoucí uživatel stavby. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Stavebník oznámí písemně odstranění nedostatků stavebnímu úřadu, který po ověření, že oznámení odpovídá skutečnosti, vydá kolaudační souhlas do 15 dnů ode dne, kdy mu došlo oznámení stavebníka.

 

(5) Stavebník může doložit žádost o vydání kolaudačního souhlasu podle odstavce 1 též odborným posudkem (certifikátem) autorizovaného inspektora. V takovém případě může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky stavby a vydat kolaudační souhlas na základě tohoto posudku.

Změny v užívání

Změna v užívání stavby

§ 126

(1) Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí,

v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Nevyžaduje-li stavba kolaudaci

podle § 119 odst. 1, lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby.

(2) Změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, nebo změna doby trvání dočasné stavby, je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu.

Ustanovení § 81 není dotčeno.

(3) Změna v užívání stavby musí být v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli

a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými zájmy

chráněnými tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy.

(4) Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby, která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná změnu dokončené stavby.

Podle charakteru změny dokončené stavby se postupuje podle § 78 až 96a a § 104 až 117.

V ohlášení nebo v žádosti o stavební povolení nebo v oznámení podle § 117 se současně

uvede navrhovaná změna v užívání. Po dokončení změny stavby se podle okolností postupuje

podle § 120 nebo 122; v oznámení užívání nebo žádosti o kolaudační souhlas se současně

uvede nový účel užívání.

§ 127

(1) Změnu v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené stavby, oznamuje stavebnímu úřadu osoba, která má ke stavbě vlastnické právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby. Oznámení obsahuje popis a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah

a důsledky. K oznámení se připojí doklad o vlastnickém právu ke stavbě, nelze-li vlastnické

právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, popřípadě souhlas vlastníka stavby

se změnou v užívání, dokumentace s vyznačením stávajícího a nového způsobu užívání

jednotlivých místností a prostorů, stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické

infrastruktury, na kterou je stavba napojena, pokud to změna v užívání stavby vyžaduje,

a závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními

právními předpisy.

 

Odstranění stavby

Odstranění staveb uvedených v § 103 nevyžaduje ohlášení ani povolení stavebního úřadu pokud neobsahují azbest.

 

Záměr odstranit stavbu, které by vyžadovala ohlášení nebo stavební povolení je stavebník povinný ohlásit stavebnímu úřadu. Jestliže stavební úřad do 30 dnů stavebníkovi nesdělí, že bude vyžadovat povolení lze stavbu odstranit.

 

§ 128 Povolení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení

 

(1) Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu, s výjimkou staveb uvedených v § 103, nejde-li o stavbu, v níž je přítomen azbest. Jde-li o stavby, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení podle § 104 odst. 2 písm. a) až e), připojí k ohlášení dokumentaci bouracích prací a doklad prokazující vlastnické právo ke stavbě, pokud stavební úřad nemůže existenci takového práva ověřit v katastru nemovitostí.

 

(2) Stavbu lze odstranit, pokud stavební úřad do 30 dnů ode dne ohlášení takového záměru nesdělí, že k odstranění je třeba povolení. Povinnosti vlastníka odstraňované stavby, stanovené zvláštními právními předpisy, nejsou dotčeny.

 

(3) Pokud stavební úřad stavebníkovi sdělí, že stavbu lze odstranit jen na základě povolení, určí současně, jaké podklady je třeba doplnit. Dnem jejich předložení stavebnímu úřadu je zahájeno řízení. Povolení k odstranění stavby podle odstavce 2 vydá stavební úřad rozhodnutím po projednání s účastníky řízení a dotčenými orgány.

 

(4) Vlastník stavby odpovídá za to, že odstranění stavby bude provedeno stavebním podnikatelem. Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení, může její vlastník odstranit svépomocí, pokud zajistí provádění stavebního dozoru. U staveb, v nichž je přítomen azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby podle zvláštního právního předpisu.

 

(5) Odstranění terénních úprav a zařízení nevyžaduje ohlášení, pokud stavební úřad ve stavebním povolení nestanovil jinak. V takovém případě se použije ustanovení odstavců 1 až 4 přiměřeně.

 

(6) Pokud se ohlášený záměr odstranit stavbu, terénní úpravy nebo udržovací práce týkají nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, památkové zóně nebo ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, a závazné stanovisko orgánu státní památkové péče stanoví podmínky pro provedení tohoto záměru, stavební úřad ve lhůtě podle odstavce 2 stavebníkovi sdělí, že stavbu, terénní úpravy nebo zařízení lze odstranit jen na základě povolení.

 

(7) Náležitosti ohlášení, dokumentace bouracích prací a povolení stanoví prováděcí právní předpis.