Stížnosti

Vyřizování stížností podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád

Subjekty oprávněné k podání stížnosti a předmět stížnosti

1) Fyzické a právnické osoby nebo skupiny osob (dále jen „stěžovatelé“) mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob postupu správního orgánu, neposkytuje-li správní řád jiný prostředek ochrany (viz § 175 odst. 1 SŘ). V případě stížnosti podané skupinou osob budou podle § 154 SŘ platit ustanovení o zastoupení (o společném zmocněnci a společném zástupci).

2) Pro účely tohoto materiálu se rozumí

a) stížností podání, které poukazuje na nevhodné chování úředních osob nebo na nesprávní postup správního orgánu,

b) důvodnou stížností taková, jejímž prošetřením bylo prokázáno, že správní orgán, kterého se stížnost týká, použil nesprávný postu, nebo jehož úředníci se vůči stěžovateli chovali nevhodně,

c) anonymní stížností taková, která neobsahuje dostatek údajů potřebných k identifikaci stěžovatele,

d) příjemcem správní orgán, kterému byla stížnost zaslána nebo předána stěžovatelem, případně sdělena ústně, popř. postoupena jako správnímu orgánu věcně příslušnému k jejímu vyřízení.

3) Stížností podle § 175 SŘ není podání související výlučně s občanskoprávními, obchodněprávními a pracovněprávními úkony prováděnými správními orgány nebo se vztahy mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti (viz § 1 odst. 3 SŘ).

II. Příjem stížností

1) Stížnost lze podat písemně nebo ústně do protokolu. Pokud příjemce ústní stížnost nevyřídí ihned, stěžovatele vyslechne a sepíše o ní písemný záznam – protokol (viz § 175 odst. 3 SŘ).

2) Všechny stížnosti převzaté z podatelny, přijaté mimo podatelnu nebo vzniklé z podání učiněného ústně (viz § 1 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 646/2004 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby) nebo zaslané na elektronickou adresu správního orgánu, se zapisují do centrální evidence stížností.

3) Ze stížnosti musí být patrné, kdo ji podává, a které věci se týká (viz § 37 odst. 2 SŘ). Pokud stěžovatele neuvede místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování, je stížnost kvalifikována jako anonymní. Jestliže byla zaslána elektronickou poštou, nikoli však prostřednictvím zaručeného elektronického podpisu, vyzve příjemce v takovém případě stěžovatele, aby tento údaj v přiměřené lhůtě doplnil.

4) Jestliže stížnost neobsahuje všechny formální náležitosti podání (viz § 37 SŘ), umožňující její vyřízení, pomůže správní orgán stěžovateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu (viz § 37 odst. 3 SŘ). Současně stěžovatele poučí, že pokud nejasnosti neodstraní, stížností se dále nebude zabývat (viz § 42 SŘ).

5) Stížnost, z jejíhož obsahu je zřejmé, že byla zaslána správnímu orgánu pouze na vědomí, se zaeviduje a uloží bez vyrozumění stěžovatele. Je-li příjemce stížnosti nadřízeným správním orgánem toho, komu byl adresován originál stížnosti, může si vyžádat kopii vyřízení.

6) Anonymní stížnost příjemce posoudí s přihlédnutím k obsahu a řeší jako ostatní stížnosti. Pokud nelze ze stížnosti zjistit, čeho se stěžovatel domáhá, stížnost se bez dalšího odloží.

7) Jestliže stížnost nelze v plném rozsahu vyřídit do 10 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu, je vhodné potvrdit pisateli její přijetí. To se netýká stížnosti, která byla podána ústně nebo doručena osobně.

III. Postup při vyřizování stížností

1) Každá stížnost se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označena (viz § 37 odst. 1 SŘ). Jestliže se stížnost dotýká několika správních orgánů nebo více věcí, zpracuje příjemce rozbor stížnosti s návrhem řešení, který je součástí spisu. Rozbor obsahuje stručný popis předmětu stížnosti, subjekt (subjekty) proti kterému směřují, příslušná ustanovení a názvy dotčených zákonů nebo jiných právních předpisů a označení správních orgánů, které se věcí zabývaly.

2) Příjemce řádně prošetří všechny skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, provede místní šetření, vyžádá si dokumenty, které bezprostředně s obsahem stížnosti souvisejí, případně stanoviska správních orgánů, kterých se věc týká (viz § 8 odst. 2 SŘ), vyslechne osoby proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci (viz § 175 odst. 4 SŘ). Pokud bude obsah stížnosti nasvědčovat tomu, že lze na jejím základě zahájit řízení z moci úřední, může správní orgán postupovat podle ustanovení § 137 SŘ.

3) Při vyřizování stížnosti nelze ale uplatňovat zajišťovací prostředky (viz § 58 a násl. SŘ). Osoby, které by měly být vyslechnuty při prošetřování stížnosti, nejsou povinny vypovídat, záleží jen na nich, zda žádosti správního orgánu vyhoví.

4) Stížnost nebo její část postoupí správní orgán bez zbytečného odkladu věcně příslušnému správním orgánu, pokud není k vyřízení příslušný. O postoupení stížnosti současně informuje stěžovatele (viz § 12 SŘ). Správní orgán, kterému byla stížnost postoupena k vyřízení jiným správním orgánem. příjem stížnosti nepotvrzuje.

5) Opakuje-li stěžovatel stížnost, příjemce posoudí, zda obsahuje nové skutečnosti. Jestliže tomu tak není, oznámí stěžovateli, že neshledal důvod stížností se opakovaně zabývat.

6) Stížnost se vyřizuje bez zbytečných průtahů tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány (viz § 6 odst. 1 a 2 SŘ), a to nejpozději do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení; o vyřízení stížnosti musí výt stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn (viz § 175 odst. 5 SŘ). Totéž platí i pro správní orgán, kterému byla stížnost postoupena z důvodu jeho věcné příslušnosti. Stanovenou lhůtu lze překročit je tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení. O překročení lhůty je vhodné stěžovatele informovat.

7) O výsledku vyřízení správní orgán informuje stěžovatele i osobu, proti které stížnost směřovala.

8) Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; odpovědnost stěžovatele za trestný čin nebo správní delikt není tímto ustanovením dotčena (viz § 175 odst. 2 SŘ). Jestliže ale tvrzení obsažená ve stížnosti mohou naplňovat skutkovou podstatu správního deliktu nebo trestného činu, nebude zahájení správního řízení o uložení pokuty nebo jiné sankce za takto jednáni či iniciování zahájení řízení o uložení příslušné sankce v takovém případě pokládáno za postup správního orgánu, který je stěžovateli v důsledku podání stížnosti na újmu.

9) Při vyřizování stížností se obdobně použije § 14 SŘ) viz § 154 SŘ).

IV. Vyřízení stížnosti a opatření k nápravě

1) Ve vyřízení stížnosti se uvede, zda byla stížnost jako celek, resp. její jednotlivé části, důvodná, částečně důvodná nebo nedůvodná. V odůvodnění vyřízení správní orgán uvede, o jako skutečnosti a právní předpisy se opírá.

2) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, příjemce bezodkladně učiní nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě učiní záznam do spisu a současně o nich informuje stěžovatele.

3) Stížnost se pro potřeby evidence (viz bod 7) odst. 2) písm. h) považuje za vyřízenou dnem, kdy je vyřízení stížnosti předáno k doručení.

V. Přešetření způsobu vyřízení stížnosti

Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti (viz § 178 SŘ).

VI. Ochrana osobnosti a osobních údajů

1) Při vyřizování stížnosti se postupuje v souladu se zákonem č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zejména § 11 - § 16.

2) Nakládání s osobními údaji stěžovatelů i dalších osob, kterých se stížnost týká, upravuje zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. zejména jeho ustanovení § 5 a § 11.

VII. Evidence stížností

1) Evidenci přijatých stížností vede správní orgán v písemné a elektronické podobě

2) Evidence obsahuje zejména:

a) číslo jednací,

b) datum přijetí stížnosti,

c) jméno, případně jména, příjmení nebo název a adresu místa trvalého pobytu nebo sídlo stěžovatele anebo adresu pro doručování,

d) označení orgánu, který stížnost postoupil,

e) předmět stížnosti,

f) údaj o tom, kdy a komu byla stížnost, případně její část, postoupena k vyřízení

g) vyhodnocení důvodnosti stížnosti,

h) datum vyrozumění stěžovatele o způsobu vyřízení.

Dle tohoto postupu se řeší i stížnosti, které nespadají do působnosti SŘ.

Výjimkou tvoří přešetření způsobu vyřízení stížnosti (bod 5).

Podání, které upozorňuje výhradně na rozpor právního předpisu územního samosprávného celku, usnesení zastupitelstva nebo rady, případně jiného opatření jeho orgánp se zákony, se vyřizuje dle zvláštních zákonů (hlava VI. zák. č. 128/2000, z.č. 129/2000 a hlava X. zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů).